je malinké muzeum v Jihoafrické republice, nedaleko Kimberley, které stojí za návštěvu. Zde se ocitnete v době, významné bitvy z druhé anglo-búrské války, která se odehrála v prosinci 1899. Bitva u Magersfonteinu byla součástí britské ofenzívy v oblasti Transvaalu a Orange Free State.
Druhá anglo-búrská válka (1899–1902) byla konfliktem mezi britskou říší a dvěma nezávislými búrskými republikami – Transvaalem a Orange Free State. Búrové, i když měli menší počet vojáků 8.500 (Britové měli vojáků 14.000), Búrové byli v boji dobře připraveni a měli velkou znalost místního terénu.
Největší překvapení přišlo, když Búrové využili několik taktických triků. Měli dokonalé pozice na kopcích, odkud mohli zasáhnout britské jednotky, aniž by byli sami vystaveni přímému ohni. Použili také techniku dobře organizovaného střídání vojáků a rychlých přepadů. Jeden z triků, který Búrové využili, bylo, že rozmístili světla a ohně na vrcholcích kopců, aby britské jednotky věřily, že právě tam se nachází hlavní obranná linie. Když Britové v noci postupovali k domnělým búrským pozicím, narazili přímo na neviditelné zákopy a dostali se do smrtící palby Búrů.
Britové byli zaskočeni nejen terénem, ale i precizním koordinováním Búrů. Dostali se do těžkého boje v drsném terénu a nakonec byli nuceni ustoupit. Ztratili velké množství vojáků a nebyli schopni splnit svůj cíl – porazit Búry a pokračovat v postupu. Tato porážka pro ně byla velmi tvrdým šokem.
Bitva u Magersfonteinu byla významnou porážkou pro britské síly a ukázala, jak silní a dobře organizovaní Búrové byli. Tento výsledek měl velký morální dopad na obě strany – zatímco pro Brity to byla tvrdá lekce, pro Búry to znamenalo potvrzení jejich schopnosti vzdorovat britské armádě, což povzbudilo jejich vůli pokračovat v odporu.
Bitva u Magersfonteinu je učebnicovým příkladem vojenské taktiky, kdy chytřejší strategie porazí sílu a početní převahu.
Kdo byli Búrové?
Búrové (nebo také Afrikánci) byli potomci evropských kolonistů, kteří v 17. a 18. století osídlili oblast dnešní Jihoafrické republiky. Po britské anexi Kapské kolonie v roce 1806 se mnozí Búrové vydali na sever a východ v rámci tzv. Velkého treku, čímž položili základy budoucích búrských republik – Oranžského svobodného státu a Transvaalu (Jihoafrické republiky).
Příčiny druhé búrské války
Napětí mezi Brity a Búry narůstalo již od první búrské války (1880–1881), ve které si Búrové uhájili svou nezávislost. Situace se však změnila s objevem zlata na území Transvaalu. Britská říše, která si chtěla zajistit kontrolu nad bohatými nalezišti, začala vyvíjet tlak na búrské republiky, což nakonec vyústilo ve vyhlášení války v říjnu 1899.